pondělí 16. ledna 2017

Sonet

Ne, nebuď na sebe naštvaná,
(ač věděla jsi, ač jasno bylo od začátku) -
tak jako Ty vyprahlá květina
vezme za vděk jakoukoliv rosu či kapku.

Ne, neptej se, proč tak s Tebou oni jednají
(Ty se však své úcty a pokory nevzdávej) -
Ty víš, že nejsi hadr, se kterým se umývají
toalety, prostě jim to dovoluješ, chápej…

Mocným lektvarem umět stopit tak,
všechny ty vzpomínky, rány mého žití - 
a proměnit je v krásu, v jejich opak.

A vyložit všechen ten bordel na smetišti.
Inu teď těžko, když cítím se jako použitý

prezervativ odhozený na dětském hřišti.