středa 5. dubna 2017

Jaro volá (ale PMS je hlasitější)

Přišlo jaro. Teplé příjemné klima, hřejivé sluníčko a zamilovaná srdíčka plápolající všude v okolním ovzduší. Kolem Aithne se žádná srdíčka nevznáší, ale také na ni přišlo jaro, vzhledem k tomu, že je člověkem (není chobotnice, kdyby snad někdo pochyboval). Uběhly tři měsíce od zimní rovnodennosti a přišel jarní slunovrat. A taky esemeska od Maewyna. Celkem stručně se vyjádřil, že na něj taky přišlo jaro. Samozřejmě slovníkem jemu vlastním. Zkrátka on prostě ví, kdy napsat, kluk jeden ušatá. V tu chvíli moc dlouho nezapásila člověčina Aithne s její sebeúctou. Achjo.

Zmínila se už Aithne o tom, že má obě ruce dřevěné, kam šlápne, tam sto let tráva neporoste a na co sáhne, to se po...? Inu, je tomu tak. V některé dny by mohla Aithne hrát v americkém návodu na štěstí (čti filmu Tajemství) jako negativní, odstrašující příklad toho, co se stane, vstaneme-li ráno levou nohou. Taková Aithne by si hned na té noze ukopla malíček, nepostiženou nohou ve vzteku kopla do rozbitného předmětu, který by se vlivem negativního myšlení nejen rozbil, ale zaneřádil i okruh sta mil okolí... A tak dále.. No a dále se například utrhla garnýž, urvalo opěrátko židle (Muire urvala, vstávala stejnou nohou jako máma) a zasekl "plovák" na splachovadle. Nevím, jak se to jmenuje. Aithne kromě šikovnosti ovládá skvěle i odbornou instalatérskou terminologii. Ale to první hodlala zlomit, šla tedy opravit splachování, aby ho zničila celé. Nyní se tedy u Gillmorek z Mělčiny splachuje jako v době monarchie. Kýblem.

Tak jo. Bůh ji netrestá, nemá totiž za co. Aithne je milá, přející a milující dáma. Bude to tím negativním myšlením. Pečlivě tedy vstává pravou nohou, miluje z celého srdce a děkuje vesmíru za blaho a štěstí. Je plná lásky. Jak tak samou láskou celá přetékala, rozhodla se své nejmilejší objednat houpačku. Ta láskyplná romantická představa jí vyvolávala úsměv na tváři. Muire se bude celá radostná houpat a Aithne se třeba na pár sekund stane milovanou maminkou. Inu, jenže kam s ní. Athair, rovněž velmi technický typ, vymyslel, že má Aithne objednat roztahovací mezidveřní hrazdu. Aithne tedy objednává hrazdu, dražší než houpačku, jako smyslu zbavená. Vedená romantickou představou a aspirující na titul oblíbeného rodiče. Pépéélák přiváží hrazdu. Aithne roztahuje jako zběsilá. Křupy, křup. Dřevěná futra neunesly tíhu milující Aithne. Takže negativní mysl je destruktivní, pozitivní jakbysmet. Kdyby jeden šel na to prokleté Tajemství do kina, aby požadoval nazpět vstupné.

Může být ještě hůř? A tak rozhodlo se pachole, že odpolední šlofík nepotřebuje. Že už je velké. Aithne už neřekne nic. Ani hlásku nevydá. Tak se staň. Amen.

Žádné komentáře:

Okomentovat