Dordoletky

Tak dlouho o nich snila. Aithne závidí Irmi.cz  její mistrovské kousky s ještě krásnějšími aplikacemi a protože je letošní rok ve znamení bourání všech "tohle nikdy nedám", jala se do Dordoletky podle jednoho z úžasných návodů Bellet. Taky, že si oblíbila večerní Dva a půl chlapa a následný Sex ve městě s něčím v ruce, tak at to není tatranka ani sklenice alkoholu. No jo, mateřská. Že nebylo do čeho střihnout, posloužil odpad látek.

Vzniklo růžové pouzdérko jako stvořené, resp. od začátku tvořené pro kapesní Aithne, tedy drobnosti, které jí mají připomínat, kým je. Pár foteček, kamínků, mušliček, modlitbiček, jedna "cetka" s nevyčíslitelnou hodnotou, různé formy vzkazů od ní pro ni. Nechápe, že dokázala někdy žít bez Ní.

A na mysl mi teď vyvstává legendární věta z Pelíšků: "A přitom taková blbost, že?"