Velká technická krize s pánem Computerem zažehnána tak to teď netechnická Aithne konečně zase rozjede. Alespoň do té doby, než se za pár hodin probudí Muire. Ty četné návštěvy z Chile a Kuala Lumpur musejí být nesmírně zvědavé... Aithne se chystá zítra na druhé kolo pracovního pohovoru, takže moc plodná dneska nebude (bude-li ještě někdy). V podstatě vysněný job, ač organizace odjakživa Aithne trochu protivná, práce s lidmi s mentálním handicapem, kreativní a poměrně slušně hodnocená... Go for it, Aithne!
Na první pohovor Aithne vyšla s hlavou velice vysoko vztyčenou a postříkaná voňavkou od hlavy snad až k patám. To asi že chudinka ležela tři roky na dně šuplíku... Flirtující výpravčí společnosti Čekej Dál a nádherné podzimní počasí jí příjemně rozehřály třetí a čtvrtou čakru a Aithne se vystupujíc na nádraží v Maďarské Pevnosti vydává vstříc své Dharmě: jejím nitrem zostra zní mantra "Jsi odštěpek základního kamene" a je odhodlaná spasit svět a připomenout to dnes každé jediné bytosti, kterou potká. Bude zářit tak pronikavě, až svým dobrem a čarem ozáří celý svět a spasí svět. Vyšší síla se směje, až se za břicho popadá. Strážní andělé se mobilizují.
Aithne je už trochu zvyklá, že na své cestě občas uzří nepříjemné a zamračené obličeje, na pracovním pohovoru je to věc trochu nepříjemná, ale stále je přesvědčena o vlastním vyšším smyslu bytí a nepřestává se usmívat uvnitř i vně, ač opět vzbudila pozornost svým dřívějším příchodem a vysokými kozačkami (protože lodičky okopalo batole, které plánuje účast v Malé královně krásy). Aithne povídá o tom, jak se pro tuto pozici výborně hodí, sice jí dvouletá "dovolená" připravila o racionální uvažování a většinu, kdysi tak bohaté, slovní zásoby, avšak je pro tuto pozici ta nejlepší a ta pravá.
Samozřejmě zná standardy kvality sociálních služeb. "Je jich Osm. Patnáct? Aha, pardon!"
Aithne, jsi už dlouho ze školy, to nevadí. Uklidňují strážní andělé před rudnutím tváře.
"A co nám můžete nabídnout Vy?"
Aithne je přece ta povolaná. Umí přeci víc věcí, než přemluvit vzpurné batole k čištění zubů. Zná toho více než existenci žlučového mýdla. Jako studentka místo chlastání dobrovolničila, je empatická, trpělivá, manuálně i pohybově nesmírně zdatná, ráda šije, plete,krásně háčkuje, malíčkem levé nohy maluje impresionistická díla, velmi se zajímá o společenské dění. Krucifix na stěně nepříjemné kanceláře se řítí k zemi.
"To nevadí, zlato, lépe jsi to prostě nemohla zvládnout, při tom všem, co teď řešíš. Příště tyto zkušenosti zúročíš a rozhodně na tebe čeká něco lepšího." Nikoliv, nejsou to slova statného svalovce, který na Aithne celou dobu trpělivě čekal v čerstvě umytém bavoráku. Podobné věty a pohlazení po tváři Aithne věnuje sama sobě ve chvílích, kdy se cítí jako naprostý břídil. Tak či tak, píšu o tom často, alespoň jeden člověk je tu pro nás vždycky :-).
Když vystoupí v Mělčině, napadne ji, pro posílení Dharmy (když už neklaplo spasení světa), že aspoň vyzvedne objednané kolo pro Muire k Vánocům, poněvadž je celkem vzácný čas, kdy není obdarovaná přítomna. Protože svalovec ji opět nedoprovází ani neveze, nese kolo v náruči domů a najednou se rozezvoní telefon. Aithne pokládá růžovoučké roztomilé kolo na zem a dozvídá se, že postoupila do užšího výběru a má přijít na praktickou část, tedy zřejmě se předvést.
Najednou se jí honí hlavou miliony věcí, víc než strach, že jí někdo dá do rukou háček a klubko, ji najednou děsí představa vlastní existence v 3D světě. Ač je pracovní doba oproti té zavedené v továrnách, ideální, přeci jen vidí sebe vlečící Muire v 6,30 do školky a vlastní vyplazený jazyk v 16 h a smutný obličej své dcery, protože pro ni si matka přišla jako poslední...
Vyšší sílo, přestaň se tak nahlas smát, já Ti totiž věřím...
Žádné komentáře:
Okomentovat