pátek 24. května 2019

Cruthaím mo domhan

Krásný konečně skoro letní podvečer, v únavě po náročném týdnu se Aithne odhodlala. Myslí na blog často, opatruje jej jako zdroj krásných vzpomínek a pořád se přemlouvá k nápravě a obnově (nejen blogu). Jak se má? Asi je už zblblá vší tou četbou o lunárních a ženských cyklech a duševní i tělesná pohoda jsou jako kamikadze.. anebo že ty cykly fakt fungují?


Rovnováhu se snaží vyvažovat za pomoci jógy, přípravy i konzumace dobrého jídla, novým šicím strojem a tvořením, četbou a tancem. Bohužel na uplatňování těchto terapií je velmi omezené množství času i energie. Ale zejména za to, že se již Aithne aklimatizovala v hektickem tempu a daří se jí dělat radost svému tělu a chovat se k němu s respektem jsem velmi ráda. A Aithne jistě jakbysmet :D


Největším životním motivátorem, štěstím a zdrojem lásky je pro ni však Muire. I když přiznávám, že je Aithne v tuto chvíli velmi motivovaná tím, že motivátor již ulehl. Ale je naprosto úžasná a jejich vztah také. Muire je ještě ve věku, kdy děti považují své stvořitele za bohy děj se co děj a stvořitel buď jaký buď (třeba špinavý hnusný alkoholik). Když třeba někdy Aithne unavená, naštvaná (leckdy i hnusná) Aithne vypravuje pachole ze školky, sbírajíc síly na energickou Muire a potkají malého kamaráda, pyšné zvolání maličké "To je moje máma!" obměkčí i toho nejunavenějšího, nejnaštvanějšiho ba i nejhnusnějšího morouse. Stejně jako brblání nad z posledních sil připravovanou dušenou mrkví "já mám chuť na opravdické maso. Takové vepřové!"


A samozřejmě oběma milovaný Amhain, který jim nyní pomáhá bránit Pevnost, dokud se neodstěhují do Baile, kde společně budou tvořit domov. Snad. O peripetiích s koupí nemovitostí, advokáty, katastralními a stavebními úřady, bankami a dalším se Aithne psát ani nechce, kdo zažil ví a kdo zatím neví, raději nechť jsou některá tajemství tdjemstvími oprávněně :D. Pojďme na to, jsk by řekla Muire "hužohoučké". Domeček se zahrádkou, nádherné místo i okolí, život po boku toho, jež jí ukázal co je to láska. Milovaný Jediný. 
Společná obrana pevnosti jistě jako veškeré společné sdílení kohokoliv přináší i určitou míru zranitelnosti a leckdy i mírného elektrického napětí způsobeného rozdílností Marťanů a Venušanek, avšak právě tato harmonie a důvěra přes vzdálenost těchto planet dává lásce příležitost jako láska se projevit. 

Miluji, usmívám se, tvořím. A připomínej si tuto mantru častěji, Aithne. Prospělo by Ti to :-)




1 komentář: