Muire tříleťák

Jsou to již 3 roky od chvíle, kdy Aithne poprvé držela svůj malinkatý pětačtyřiceticentimetrový raneček v náručí... Nyní svírá v dlani mobil a raneček jí na hlavě tvoří účes a vypráví příběhy ze školky. Aithne neumí psát z mobilu, sotva se vrátila z práce a nyní ji čeká uspokojit kofeinovou závislost a poté plnit povinnosti mámy a uklízečky. Přesto však dnes má svatou povinnost vůči blogu.

Jistě, bystrý čtenáři, narozeniny má Muire, nikoliv blog.

Ale právě malá Muire je blogem, právě malá Muire pomohla Aithne k definici sebe samé a tedy se stala jejím strůjcem.

Tři roky byla po boku ženy, která v jejich průběhu poprvé za daleko delší dobu jejího života za pomocí extrémních vzletů i stejně kolmých pádů neuvěřitelně vyrostla a konečně začala být tím, kým vždy byla.

Tak tedy milovaná Muire, v první řadě díky za tohle všechno. V ještě prvnější řadě Ti přeju mnoho zdraví, zdraví a pak ještě mnoho zdraví.

I když vím, že kuličkovou dráhu bys ocenila víc.

Přece ještě jednou zdraví v mnoha dalších letech plných zdraví, lásky, štěstí a božího požehnání.

Vím s jistotou geodeta, že to co v mém těle bydlelo před třemi lety by nemělo čas napsat.

Díky, že mě tak dobře vychováváš, že čas mám i tehdy, když ho nemám.

Díky, že Tě mám.

Miluju Tě miláčku!!!