pondělí 8. října 2018

V opojení sedmikráskového čajíku

Před roky věštila jí, jako dívence na prahu dospělosti, cikánka s obligátním šátkem na hlavě. Že v jejím těle prý velké srdce sídlí a že nemá dbát moudrých rad a její jinakost růže přinese tehdy, až ji naplno odhalí světu. Vnější schránka děvčete se uchichtávala s ostatními přítomnými, avšak srdce se odhodlalo věřit dál v duchy stromů, víly, boží spravedlnost i cikánčina slova. S přijetím své jinakosti však pár let otálelo. A skutečně až pak to šlo... Vrhnout se skrz iluzi do žití vlastních snů...

Aithne má již quiet book došitou, úspěšně a s velkými Pompejemi odevzdanou (napůl rozškubanou, proto otálím s nafocením) a dokonce vyžehlené prádlo. Po měsíčním maratonu a aktuálním doháněním všech restů, v tuto chvíli kupodivu zejména v zaměstnání, zase vnitřní divoška začala plakat (bože, už se vyjadřuju jako autorka padesáti odstínů Greye, u všech ježků!). Dneska ji příjemně roztancoval Damh the Bard, hrneček oblíbené čajové směsi od druidů a nějak je to zase ta stará flegmatička Aithne, které je všechno buřt a protože má doma náhodou pracovní notebook (ona to až zas taková náhoda není, protože se na něm chtěla věnovat tomu, čemu má pracovní lapťop sloužit - eehm práci!) - je zde přítomna ač rácium nachází se snad i v tom Humpolci.

A jak tak byla roztancovaná asi už hodně, protože jí to dal znát psychotický soused zeshora (ano, zeshora), myslela na krásný víkend, výlet s Muire na kole do rodiště Maewyna, na pouť na témže místě navštívenou s Amhainem, na objevování krás Buchlovského okolí, po rázovitém zadupání psychotika si uvařila čajík a jala se psát na věřte nebo ne, milovaný doklad své existence.

Chcete po ní moudrost? Asi ji sama hledá v nynější chvíli sama, protože Aithne (neboli divoška, která umí tancovat s vlky) trochu stoná a občas se zdá, jako by snad i umírala, ale chce v dnešní večer sama sobě slíbit (protože sliby druhým jsou pramálo motivační), že o sebe skutečně zase začne pečovat. Že nebude jíst jídlo, které jí dělá smutno na duši. Že nebude nabírat sil po práci sjížděním rypák-booku nýbrž že je bude nabírat právě tancem, ať už bude tančit v tu chvíli s Muire, Amhainem nebo právě Aithne, která je tou, která ví. Slibuju. Na psí uši.


Díky za útulnou pevnost, Muire, lásku, zbožňovanou práci, díky za druidský nápoj a za všechno co mám.

Ale díky v první řadě za zdraví. A Aithne se nesmí dát tímhle tempem setnout. Slow down. Mám Tě ráda, Aithne, jsem ti vděčná za moc a budu tu zas pro tebe. To slibuju. Tentokrát už fakt jo.

1 komentář: