Tuto noc Poustevník vykoukl na mě zas,
achjo, Ty mě nepřestaneš pronásledovat.
Třikrát devět na devátou a ještě několikrát
mi svážeš ruce, zlomíš a ještě setneš vaz.
Ať ustane ten hrozný čas bahna a deště!
(Podzim mám ráda)
Odpočítám dny, kolik zbýva jich ještě
Než roztočí se kola štěstěna
Představa tolik vzdálená…
Proč pravou nikdy svoji neukážeš tvář?
Ha! Poustevníku, proč hádanky kladeš stále?
Ono ti to nestačilo naposled, když málem…
Nic nevidím než tmu a v dáli ještě luny zář.
Ač Tvojí řeči ani za mák nerozumím
Bez Tebe by to nebylo ono ani Yoko…
Mám svoji devítku ráda :) což o to.
Dík, žes tu. Vždycky. Já vím, já vím.
Žádné komentáře:
Okomentovat