pátek 21. října 2016

Od maminky aneb dopis miláčkovi

Má nejdražší a nesladší,
Má milovaná Maruško,

je toho tolik, co mám chuť na Tebe vychrlit. Protože jsi maličká a mým slovům ještě příliš nerozumíš (a přestože Ti to stejně říkám denně), napíšu to všechno pro Tebe sem. Nyní díky Tobě zažívám přesně to nádherné mateřství, o kterém jsem snila od chvíle, kdy jsem odložila panenku. Ač jsem si ještě pár týdnů zpět myslela, že až takový ráj si prostě asi nezasloužím :-).

Každé ráno se probudit a spatřit na té, mě tolik drahé, tvářičce ten překrásný úsměv je pro mě všechno na světě. A ten krásný pocit nepřestává, když si hraješ s mými vlasy zatímco si vychutnáváš svoje mlíčko. A všechny ty další, všední ale neobyčejné chvilky! Třeba dneska :-) Bylo to hrozně vtipné když ses dneska vydala přes barikádu pet lahví a zhodnotila jsi, že tohle prostě "sama nedáš" a zavolala sis mě na pomoc z koupelny :-) "Mááá"... Takhle moc mě určitě ještě nikdo nepotřeboval. Taky jsi mě pobavila, když ses chystala zhodit DVD přehrávač ale v okamžení jsi začala kroutit hlavou "ňe! ňa! ňe!", protože jsi věděla, že mamka říkala, že by jsme musely být bez pohádek (ač Tě beztak zatím nezajímají) :-).

A jsou tu i ty hlubší věci... Protože Ti nikdy nezapomenu Tvou oporu a bezmeznou lásku v dobách mně těžkých. Ty smutné měsíce, když jsme bydlely u babi a dědy. Jsem si jistá, že si je nepamatuješ a jsem za to ráda. Tvoje máma se tehdy totiž vyskytovala na hranici duševního zdraví. Bála jsem se o naši budoucnost, nevěděla co dělat, vinila Tvého otce a ještě častěji sebe. Strachovala jsem se, abych Tě tím vším nějak nepoznamenala, byla jsi miminko a měla jsi pouhých 5 měsíců zkušeností na tomto světě. Ale měla jsem tehdy parťáka k nezaplacení! Tebe přeci! Ty nejkrásnější a největší modré očka jaké znám a Tvůj úsměv mi vždycky řekly všechno, co jsem potřebovala. Řekly mi, že chmury nic nevyřeší a hlavně odrážely tu obrovskou lásku a moji potřebnost. Říkaly taky, že jsi tady pro mě, stejně jako já pro Tebe. Že máme jedna druhou. Měla jsem nejkrásnější důvod otevřít každé ráno oči. Byla jsi ta, kdo mě ze všech nejvíc opravdu držel nad vodou. Nikdy Ti to nezapomenu a nikdy nepřestanu být vděčná! Díky Ti, můj strážníčku a ta nejspřízněnější duše! Díky, že sis vybrala právě mě :-).

Vždycky, když se usmíváš na každého, kdo nás potká nebo navštíví, jsem strašně pyšná. Pyšná v první řadě na Tebe a zbytky mého ega se také občas dmou pýchou, že tahle malinkatá holčička, co má v sobě tolik lásky a úsměvů, je doopravdy moje dcera :-).

Bez ohledu na to, jak moc jsi za ten svůj jeden růček ušla, jak samostatná jsi den ode dne víc, pro mě jsi a budeš pořád to malinkaté sladké stvoření, které se mi narodilo. Ta láska se už tehdy nedala změřit a každým dnem je ještě nekonečnější. Díky za každý den s Tebou!

S nekonečnou láskou
Tvoje máma

1 komentář: